|
Vall de Boí
 Vall de Boí leží v západní části katalánských Pyrenejí na samém okraji
Národního parku Aigüestortes i Sant Maurici, necelých 290
km od Barcelony. V úseku dlouhém pouhých deset km zde naleznete
unikátní soubor devíti románských staveb. Byly postaveny
v 11. až 12. století a většina z nich zachovala v téměř původním
stavu. Jen některé fresky byly nahrazeny kopiemi a přemístěny
do Národního muzea katalánských umění v Barceloně.
Úzké údolíčko zažilo největší rozkvět ve 12. století, v
období tzv. reconquisty. Šlechtický rod Erillů tehdy
bojoval po boku
aragonského krále Alfonse I. proti muslimům a po jejich porážce
mohl díky velké válečné kořisti dát na svém panství postavit
či rozšířit několik kostelů, které měly posílit jeho moc
a společenskou prestiž.
V
lombardském stylu
 Erillové si k tomu přizvali
stavitele ze severní Itálie, kteří v té době
budovali svatostánky i na jiných místech Katalánska.
Právě oni přinesli do horských oblastí onen
jedinečný lombardský styl, s nímž se jinde
ve Španělsku nesetkáte. Kostely jsou většinou
jednolodní s jednou až třemi apsidami, trámovými
stropy či klasickou valenou klenbou. Charakteristickým
rysem jsou někdy robustní, většinou však štíhlé
čtyřboké věže se sdruženými podvojnými či potrojnými
okénky zakončené jehlancovou špicí, které se
tyčí vysoko nad kostelními střechami a dokonale
ladí s okolní horskou krajinou. Ta jen umocňuje
jednoduchost a prostotu těchto unikátních románských
skvostů a láká návštěvníky stejně jako ony.
Ostatně, celé údolí je protkáno turistickými
stezkami spojujícími jednotlivé obce, takže
není-li člověk zrovna pojízdný, může od kostela
ke kostelu i po svých.
Nejstarší, nejpůsobivější,
nejmenší...
 Kostel sv. Jana v Boí, nejstarší
z celého souboru, má nejvíce originálních architektonických
prvků,
které jsou pro zdejší kostely charakteristické.
Poslední rekonstrukce mu neublížila, ba právě
naopak, restaurátorům se podařilo zachovat
jeho původní podobu. I nádherné, barvami
zářící fresky jsou přesnými kopiemi těch
původních,
které lze dnes obdivovat v Národním muzeu
katalánského umění v Barceloně. Nejpůsobivější
je ovšem
kostel svatého Klimenta v Taüllu se hřbitůvkem,
který stojí na samém kraji obce a svou vysokou
štíhlou zvonicí se hlásí už zdálky. Interiér,
jako ostatně interiéry všech zdejších kostelů,
je až dojímavě prostý: jen kámen, dřevo a
nástěnné malby - rovněž kopie - zobrazující
Krista Pantokratora
a další výjevy ze Starého a Nového zákona
a Apokalypsy. Až dojímavě prostá je i malá
kaplička
sv. Kyrika nad středověkou kamennou obcí
Durro, odkud je nádherný výhled na okolní
hory a kde
zcela jistě dostanete chuť si pobyt ve Vall
de Boí o nějaký ten den prodloužit.
|  Informace
• některou z nízkonákladových společností se za příznivou
cenu dostanete do Barcelony a odtud autobusem společnosti
Alsina Graells do Pont de Suert, kde přestoupíte na autobus
do Vall de Boí. Výhodné je půjčit si na letišti auto
(cca 165 EUR/týden).
• Kostely, kromě kaple sv. Kyrika,
jsou otevřeny od 10 do14 a od16 do19. Jednotlivé vstupné
stojí 1 - 1,20 EUR, celková vstupenka do 6 kostelů 5 EUR.
Děti do 8 let zdarma. Více informací v turistické kanceláři
v Barrueře a na www.vallboi.com
• Za návštěvu stojí i nedaleké
údolí Val d´Aran a Národní park Aigüestortes
i Sant Maurici. K výchozímu
místu celé řady túr v národním parku se dostanete z Boí
od
kostela sv. Jana taxi-džípem za 4 EUR.
|
|
Text a foto: Miluše Válková
Zdroj: In Magazín (Hospodářské noviny)
|
