Titulní strana

Menu

Všeobecné
informace

Geografie

Hospodářství

Historie

Umění

Gastronomie

Slavnosti

Muzea

Regiony

Literatura

Slovníček

Cestovní kanceláře
a agentury




E-mail


Počasí

Fotogalerie

Archív článků

Archív receptů

Speciály


DOBROU CHUŤ

Jídlo jako za dona Quijota

 

Prostřeli mu k večeři na čerstvém vzduchu a potom mu hospodský přinesl kus špatně vymáčené a ještě hůře připravené tresky a k tomu chléb zrovna tak černý a špinavý jako jeho zbroj. Takto nedůstojně před čtyřmi sty lety přijali slavného rytíře smutné postavy a neúnavného bojovníka s větrnými mlýny dona Quijota v jisté, blíže nespecifikované zájezdní hospodě v kraji zvaném La Mancha.

 

Přestože spisovatel Miguel de Cervantes hostinci, kde se don Quijote uvytoval při své první noci, příliš dobrou reklamu neudělal, hlásí se dnes ke slavnému románu několik restaurací ve španělském kraji La Mancha. Jen jedna z nich však má k popisu nejblíže - nachází se na okraji průsmyku Lápice, kde pocítil Quijote na svých cestách poprvé kručení žaludku. Navíc zde stával zájezdní hostinec již v dobách, kdy se krajem potulovalo mnoho osamocených rytířů.

Tam, kde dnes stojí venkovská restaurace Venta del Quijote (Krčma dona Quijota), se zastavovali jezdci na cestě z Madridu do Valencie již v 16. století. Později k osamocené budově přibyly i další domy a rozrůstající se vesnice dostala název Puerto Lápice. Hostinec pak zanikl a z domu se stal selský statek, který v roce 1966 objevil dnešní majitel José Luis Legorburu. Slávu nové restaurace založil na receptech, jež se dochovaly v dobové literatuře. "Jestli dnes připravovaná jídla mohl jíst i don Quijote?" opakuje šéfkuchař Antonio Baeza otázku, kterou dostává každý den několikrát. A hned odpovídá: "Samozřejmě. Připravujeme jídla podle starých receptů a především ze surovin, které byly dostupné v lamanchské vesnické kuchyni již v Cervantesových dobách."

 

Maso, zelenina, koření

Základ zdejší kuchyně tvoří maso (kuřecí, slepičí, jehněčí, hovězí či kůzlečí), zelenina (především papriky, rajčata, lilek, dýně, česnek) a koření (šafrán) ze zdejšího kraje. Zvláštní kapitolou lamanchské gastronomie jsou sýry (Queso manchego) - většinou ovčí nebo kozí. Dobré jídlo je pak dobré zapít vínem z okolních vinic, jejichž rozloha několikrát převyšuje slavné vinice v kraji Rioja.

Šéfkuchař Antonio Baeza přišel do restaurace přímo z hotelové školy a vaří zde již téměř 35 let. Sám si nejvíce zakládá na těch nejjednodušších jídlech - nejraději připravuje Duelos y quebrantos, které se vaří z vajíčka, slaniny a klobásy (chorizo) a v mnohém připomíná česká míchaná vajíčka se slaninou. Ani další specialita Migas de pastor nevypadá příliš složitě a dá se přeložit jako pastýřská chlebová pochoutka. Připravuje se z den starého chleba, který se uchovává v jakékoliv nádobě přikryté mokrou utěrkou. Na oleji se opeče stroužek česneku a přidá se k němu na kousíčky nalámaný chleba. Potom se přidá kousek slaniny a klobása (chorizo) a vše se promíchá. Podle ročního období se jídlo podává buď s vínem, nebo s horkou čokoládou. "Jsem spokojený, když od nás odcházejí zákazníci a říkají, že takové migas ještě nejedli," říká Antonio.

Venkovská hospoda na první pohled vypadá, jako by se zde zastavil čas opravdu v časech dona Quijota, nebýt všudypřítomných turistů.

 

Prosté, ale vkusné

Bíle omítnuté zdi s tmavě modrými dřevěnými okenicemi působí prostě a vkusně. Restauraci tvoří pár oddělených sálů, stoly jsou prostřeny i na terase uprostřed dvora, jemuž vévodí socha potulného rytíře opřeného o své nepostradatelné kopí. Dnešní hosté si na rozdíl od dona Quijota na obsluhu nemohou stěžovat. I literární postava byla ale kupodivu s návštěvou hostince spokojena. Nechala se totiž od hostinského, jehož považovala za hradního pána, pasovat na rytíře. A navíc za nocleh a tresku nevalné chuti don Quijote neplatil nic. Hospodský byl rád, že se ho vůbec zbavil.

 

Další informace: www.ventadelquijote.com

Jan Pergler
Převzato z IN Magazínu Hospodářských novin
Foto: Jaroslav Jiřička a Miluše Válková

 

Guiso de las bodas de Camacho neboli svatební hrnec

1 celé kuře, 200 g šunky, 200 g strouhanky, stonek petržele, olivový olej, 2 vajíčka, cibule, rajče, sklenka bílého vína, sklenka vody, 200 g mandlí, kousek chleba, špetka šafránu, špetka sladké papriky, muškátový oříšek.

Na kousky nakrájené kuře vložíme do vroucího oleje a opékáme do zlatova. Přidáme nadrobno nakrájenou cili a také ji opečeme, přidáme víno a vodu tak, aby byly kousky kuřete pokryty a necháme dusit. V připraveném hrnci nebo hmoždíři roztlučeme mandle, muškátový oříšek a smícháme je s rozdrobeným chlebem, šafránem, paprikou a přidáme do hrnce ke kuřeti. Necháme vařit, aby bylo maso úplně měkké. Mezitím si připravíme rozšlehaná vajíčka, strouhanku, petrželku a na kostičky nakrájenou šunku a uválíme z nich kuličky, které osmahneme na oleji. Z lisovaného česneku, nadrobno nakrájené cibule a rajčete připravíme hrubou salsu, kterou společně s opečenými kuličkami vložíme ke kuřeti a deset minut povaříme. Podáváme v kameninovém džbánu, ze kterého nabíráme jídlo naběračkou do hlubokých talířů. Doba přípravy 2 - 3 hodiny.

Olla de la Venta neboli hospodský kotlík

1/4 kg telecího masa, 2 klobásy- chorizo, 100 g šunky, 150 g bílých fazolí, 100 g zelených fazolek, 2 velké brambory, 1 petržel, olivový olej, 2 stroužky česneku, cibule, mrkev, 4 cl koňaku, 1/4 l bílého vína, 2 dl kuřecího vývaru, špetka sladké papriky.

Zvlášť se uvaří bílé fazole a zelené fazolky a dvě větší brambory. Z masa odstraníme tučné části a na oleji jej mírně orestujeme spolu s cibulí, mrkví, česnekem a petrželí - vše nakrájené na malé kousky. Přidáme koňak a bílé víno. Na zjemnění chuti přidáme kuřecí vývar a sladkou papriku. Necháme povařit, dokud maso nezměkne. Přidáme na kostky nakrájenou šunku a klobásu a necháme znovu asi deset minut povařit. Na závěr smícháme masovou směs s fazolkami a bramborami a opět za vytrvalého míchání asi dvě minuty povaříme. Doba přípravy zhruba půl hodiny.

 

Všeobecné informace Geografie Hospodářství Historie Umění Gastronomie Slavnosti Muzea Regiony Literatura Slovníček
Cestovní kanceláře a agentury Počasí Fotogalerie Archív článků Archív receptů Speciály

Kontakt: Iberkontakt, Mladenovova 3232, 143 00 Praha 4

kontaktní e-mail

Copyright © 2002-2017 Iberkontakt