Titulní strana

Menu

Všeobecné
informace

Geografie

Hospodářství

Historie

Umění

Gastronomie

Slavnosti

Muzea

Regiony

Literatura

Slovníček

Cestovní kanceláře
a agentury

E-mail

Počasí

Fotogalerie

Archív článků

Archív receptů

Speciály


REPORTÁŽ

Toulky krajem Maestrazgo

Dřevěné mřížoví zdobí domy nejen v Mirambelu Lidé tu nikam nespěchají. Jako by shon, tak příznačný pro neustále se rozrůstající letoviska na nedalekém pobřeží Costa Azahar, sem ještě nedorazil. Maestrazgo, jímž prochází hranice provincií Castellón (Valencijský region) a Teruel (Aragon), odvozuje své jméno od velmistrů (maestres) rytířských řádů, kteří měli ve středověku tuto oblast pod kontrolou. Zdejší vesničky a městečka se nechlubí světoznámými architektonickými památkami. Přesto fascinují. Svým historickým dědictvím, legendami, drsnou a divokou krajinou, lidmi, kteří tu žijí...

 

Na Maestrazgo si musíte udělat čas. Spěch se k tomuto kraji na východě provincie Teruel jaksi nehodí. Snad v každé obci najdete něco, co vás překvapí. Ať už je to okolní příroda, stavba se zajímavou historií, detail, který se vám nesmazatelně vryje do paměti, pohostinnost zdejších lidí.

 

Ráno v Iglesuele del Cid Iglesuela del Cid

Už její jméno - v překladu Cidův kostelíček - láká k návštěvě. Říká se, že zde našel útočiště Cid, když mířil dobýt Valencii. Jméno Cidovo se objevuje i v názvu kaple Panny Marie (Ermita de Nuestra Señora del Cid) z 16. - 17. století. Právě u této kaple se měla před léty natáčet choulostivá scéna španělského filmu "V náručí zralé ženy", která pobouřila zdejšího faráře natolik, že natáčení zakázal. Prý by toto posvátné místo znesvětila. I když někteří obyvatelé městečka mají panu faráři toto rozhodnutí dodneška za zlé, k něčemu posloužilo. Lidé se o něm dozvěděli a začali tu přijíždět zvědaví turisté. A mají co obdivovat: farní kostel Očišťování Panny Marie (17. století) a hlavně celou řadu sídel zdobených erby, které napovídají o šlechtickém původu jeho obyvatel. Zvláštní pozornost si zaslouží palác pánů Matutano-Daudén (18. století), hned vedle farního kostela, v němž prý přenocoval neblaze proslulý karlistický generál Cabrera, zvaný tygr z Maestrazga, proslulý svou nesmírnou krutostí vůči nepřátelům. Při rekonstrukci paláce byly objeveny staré fresky a nástěnné koberce. Zůstaly na svém místě i dnes, kdy palác slouží jako hotel. Z posledního patra, vlastně z podkroví, kde je příjemná čítárna, se otevírá nádherný výhled na okolí.


Cantavieja

Leží ve výšce 1312 metrů, na skalnatém pahorku a se svými 750 obyvateli je považována za hlavní město tohoto kraje. V době karlistických válek byla sídlem vojsk generála Cabrery, z jehož domu zůstal jen kamenný portál, který, který byl použit při stavbě zdejší policejní stanice. Centrem městečka je loubené náměstí s gotickou radniční budovou zdobenou dvěma balkóny a kostelem Nanebevzetí Panny Marie (17. - 18. století), který se svými třemi loděmi a postranními kaplemi dodává městu na důležitosti. I zde se zachovala četná šlechtická sídla, jak o tom svědčí erby na jejich průčelí. Své stopy tu zanechali templáři, kteří se podepsali mimo jiné na gotickém kostele svatého Michala. Jestliže v obci Cantavieja lze přímo ve výrobně ochutnat proslulou teruelskou šunku, do nedalekého Tronchónu si lze zajet na pověstný tronchónský sýr, o němž se zmiňuje Cervantes ve svém Donu Quijotovi.

 

Mirambel

Brána jeptišekVesnice obehnaná hradbami je nositelkou ceny Europa Nostra, kterou udílí Evropská unie za skvěle odvedenou restaurátorskou práci. Do městečka můžete vstoupit některou z pěti bran, z nichž nejznámější je Brána jeptišek. Rázem se ocitnete ve středověku a není těžké si představit dobu, kdy se v jejich uličkách ještě procházeli rytíři a vzhlíželi k dámám svého srdce, ukrytým za okenními mřížemi tak umně vyrobenými, že "chudáci" rytíři mohli jen doufat, že za nimi někdo je a že nevzhlížejí jen k prázdnému oknu. První zmínky o Mirambel jsou z 12. století, kdy král Alfons II. udělil městu právo řídit se vlastními zákony. Toto právo stvrdil v roce 1234 i velmistr templářského řádu, jemuž Mirambel patřil. Zde odpočíval také Jaime I. Aragonský před svou rozhodující bitvou o Morellu, prvním městem na území Valencijského království, které se mu podařilo dobýt. Procházíte-li se jejími uličkami, upoutá vás spousta detailů: šlechtické erby, okenní mříže, okna, balkóny, střechy a stříšky, brány, obranné věže a také jedna zvláštnost, kterou si uvědomíte, hlavně jste-li fotografy. Zde v Mirambel na vás odnikud nekoukají žádné kabely, žádné dráty, jako je tomu v jiných městečkách tohoto kraje. Vše je zde skryto pod zemí a zdejší obyvatelé jsou na tuto zvláštnost náležitě pyšní.

 

Text a foto: Miluše Válková

Zpět

Všeobecné informace Geografie Hospodářství Historie Umění Gastronomie Slavnosti Muzea Regiony Literatura Slovníček
Cestovní kanceláře a agentury Počasí Fotogalerie Archív článků Archív receptů Speciály

Kontakt: Iberkontakt, Mladenovova 3232, 143 00 Praha 4

kontaktní e-mail

Copyright © 2002-2017 Iberkontakt

NAVRCHOLU.cz