Titulní strana

Menu

Všeobecné
informace

Geografie

Hospodářství

Historie

Umění

Gastronomie

Slavnosti

Muzea

Regiony

Literatura

Slovníček

Cestovní kanceláře
a agentury




E-mail

Počasí

Fotogalerie

Archív článků

Archív receptů

Speciály


Kostel sv. AntónaPOHLEDNICE

Bilbao

Ještě před pár desítkami let vypadalo největší baskické město Bilbao (baskicky Bilbo) ležící u Biskajského zálivu jako nevzhledný pozůstatek celosvětové hospodářské krize, která tento severošpanělský región zasáhla na tom nejcitlivějším místě. Houževnatým a ambiciózním Baskům se však podařilo město před pádem do zapomnění zachránit. Vsadili tehdy na nejmodernější technologie, modernizaci přístavu a především celkovou obnovu města, jehož součástí je i Guggenheimovo muzeum, a přeměnili ho v jedno z nejoblíbenějších a turisticky nejnavštěvovanějších míst v severním Španělsku.

 

 

 

 

 

Komín jako dekoraceOd řemesla k obchodu, od průmyslu k umění

Bilbao, které má dnes přes 370 000 obyvatel, založil v roce 1300 pán Biskaie (dnes jedné ze tří provincií autonomní oblasti Baskicka) Don Diego López de Haro na místě rybářské a zemědělské vesnice. Jeho středověcí obyvatelé se věnovali svým řemeslům převážně v rušné oblasti Las Siete Calles a v docích San Antón a Abando. Město se stalo úspěšným přístavním městem, přes které bylo přepravováno zboží z celého Baskicka a jehož aktivity podpořilo obchodování s Amerikou. V polovině 19. století začala industrializace Bilbaa, jemuž začaly vévodit štíhlé očouzené komíny tavicích pecí. Zlatý věk města byl spojen především s ocelářstvím, stavbou lodí a chemickými závody. Krize těžkého průmyslu v Evropě postihla i Bilbao. Obchod však zůstal životaschopný a přístav si díky modernizaci udržel mezinárodní konkurenceschopnost. Bilbao se však stále více pokládá za centrum vzdělávání a kultury, o čemž svědčí dvě zdejší univerzity a kromě proslulého Museo Guggenheim Bilbao i několik dalších zajímavých muzeí a kulturních center.

 

Srdce starého města

V centru města to příjemně vřeVětšina návštěvníků zamíří nejprve do Guggenheimova muzea, pro některé je to dokonce to jediné, co chtějí v Bilbau vidět. Pokud však nejste omezeni časem a zdržíte se v Bilbau déle, určitě zavítejte do starého města. Od proslulého muzea to máte pouhých dvacet minut pěšky podél řeky, pak přejdete most, jemuž tu říkají příznačně radniční, protože po něm dojdete přímo k radnici. Po Paseo del Arenal s jeho zahradami, což je místo, kde se koná řada kulturních a zábavních akcí, si to zamíříte k náměstí Plaza Nueva s vyhlášenými nedělními trhy. V jeho bezprostřední blízkosti si určitě všimnete majestátního divadla Arriaga, které připomíná pařížskou operu, a kostela sv. Mikuláše. Ale to už jste skoro v srdci starého města "Siete calles", jak se říká sedmi klikatým uličkám, v nichž to během dne příjemně vře. V noci si tu připadáte tak trochu jako v proslulé ostravské Stodolní ulici, znásobené ovšem sedmi. Najdete tu však i klidnější místa. Stačí vstoupit do gotické katedrály sv. Jakuba s jeho překrásnou křížovou chodbou.

Chcete-li se podívat na Bilbao shora, vyšlápněte si nebo vyjeďte lanovkou na kopec Artxanda k bazilice zasvěcené patronce Bilbaa Panně Marii Begoňské.

 

Restaurace, hospůdky, bary nechybí nikdeGran Vía de Don Diego López de Haro

Takto dlouze se oficiálně nazývá obchodní a finanční tepna města na druhé straně řeky, které však místní neřeknou jinak než Gran Vía. Táhne se od "Kruháku" (Plaza Circular), jak familierně nyzývají obyvatelé Bilbaa nejstarší zdejší náměstí Plaza de Espaňa, jemuž dominuje dominuje socha zakladatele města. Gran Vía byla vybudována v 19. století, tedy v období zlatého věku Bilbaa, a je se svými elegantními budovami, bankami, obchody i státními institucemi jakousi výkladní skříní města. Tato třída končí v bezprostřední blízkosti velkého parku Doňa Casilda de Iturrízar, které je ideálním místem k odpočinku. Když naberete síly, můžete ještě navštívit na druhém konci parku Muzeum výtvarných umění, jež od svého založení v roce 1908 nashromáždilo vlastní pozoruhodnou sbírku od gotických plastik po pop-art 20. století. Najdete zde díla španělských umělců, jako Goya, El Greco a Zurbarán, stejně tak světových mistrů Van Dycka a Gauguina. Početné zastoupení tu mají baskičtí umělci včetně sochaře Chillidy. Kromě stálých sbírek se tu konají i zajímavé dočasné výstavy.


Most, přes který nelze přejít

Závěsný most VizcayaJako každý správný vnitrozemec se zcela jistě vydáte k moři. Zajímavou zastávkou může být "Puente Colgante de Vizcaya", visutý most, který se od roku 1893 klene přes ústí řeky Ibaizabal, kdy spojil Portugalete a Getxo, dvě obce, které už dnes patří k velkému Bilbau. Toto unikátní technická památka, která se považuje se za jednu z nejvýraznějších konstrukcí průmyslové revoluce, byla v roce 2006 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Navrhl ji žák a přítel Jeana Eiffela, baskický architekt Alberto de Palacio, který stejně jako on použil na svou stavbu železo, nejpoužívanější stavební materiál 19. století. Byl to první most na světě, který převážel a dosud převáží pěší i vozidla na gondole, zavěšené na pevné mostní konstrukcií, a sloužil jako model pro celou řadu podobných mostů v Africe, Evropě a Americe, z nichž se do dnešních dnů zachovalo jen šest. Můžete vyjet výtahem až k horní konstrukci - lávce, která se tyčí ve výšce 45 metrů nad řekou. Pokud netrpíte závratí, projděte se po ní až na druhý konec, pak ovšem musíte zpět k výtahu, protože dolů se jinak nedostanete. Most je v provozu celý rok 24 hodin denně, cesta na druhý břeh trvá něco málo přes jednu minutu. Dostanete se k němu metrem z Bilbaa - nejbližší zastávka je Areeta.

 

Text: Miluše Válková
Foto: Jaroslav Jiřička


Všeobecné informace Geografie Hospodářství Historie Umění Gastronomie Slavnosti Muzea Regiony Literatura Slovníček
Cestovní kanceláře a agentury Počasí Fotogalerie Archív článků Archív receptů Speciály

Kontakt: Iberkontakt, Mladenovova 3232, 143 00 Praha 4

kontaktní e-mail

Copyright © 2002-2017 Iberkontakt

NAVRCHOLU.cz